Ve financích se vyznáme, tvrdí Češi. Skutečnost bývá jiná
Finanční znalosti Čechů se nelepší, stále jsou jen průměrné. V indexu finanční gramotnosti, který každoročně měří Česká bankovní asociace, dosáhli Češi jen 57 procentních bodů ze 100. To je o pouhý bod více, než loni.
Naprostá většina Čechů si ovšem paradoxně myslí, že jsou jejich finanční znalosti dobré. Jen deset lidí ze sta přiznává, že si s financemi vůbec neví rady. Míra finančních znalostí zřetelně souvisí se vzděláním. Zatímco lidé se základním vzděláním nebo výučním listem dosáhli v indexu finanční gramotnosti průměru 49 %, lidé s maturitou jsou na 58 % a vysokoškoláci dosahují 66 %.
„Předpokládáme, že to může být i díky tomu, že vysokoškoláci získávají zkušenosti s hospodařením s penězi a samostatným bydlením postupně, většinou ještě při studiu, zatímco ostatní jsou často ze školních lavic hozeni rovnou do praxe bez jakýchkoli zkušeností,“ poznamenává Helena Brychová, vedoucí vzdělávacích projektů České bankovní asociace (ČBA).
Průzkumu ČBA se zúčastnili respondenti z celé České republiky, kteří odpovídali na 11 kvízových otázek.
Finanční znalosti by měly děti získávat již od svých rodičů. „I když se polovina rodin pravidelně a záměrně tématům spojeným s financemi doma věnuje, je stále mnoho těch, co naopak vůbec,“ poznamenává Brychtová.
Z aktuálního průzkumu, který nechala provést společnost Home Credit napříč Českem přitom vyplývá paradoxní zjištění. Zatímco 70 procent rodičů tvrdí, že seznamují s rodinnými výdaji své děti již v útlém věku mezi 6 a 7 rokem nebo mezi 8 a 10 rokem, jejich potomci to vidí jinak. V tomto věku dostalo podle nich informace jen 7 % dětí.
Rodinná tabu a další finanční rozpory
Průzkum Home Creditu zjistil i další trend. Kolik si rodiče vydělávají, je v některých rodinách doslova tabu. Se svými nejbližšími o tom nemluví 22 % Čechů. Děti také mnohdy nevědí, že si rodiče vzali půjčku na auto, že kvůli bydlení splácejí hypotéku, jaká výše z rodinného rozpočtu je spojená s výdaji se školou, kolik stojí letní dovolená či návštěva zubaře.
A další rozpor. Zatímco 84 % rodičů si myslí, že je správné, aby děti přispívaly do rodinného rozpočtu, pokud žijí ve společné domácnosti a mají příjem, jejich potomci to opět vidí jinak. Celkem 54 % mladých ve věku 15 až 19 let nevidí důvod, proč rodičům přispívat.
Řada rodičů svým dětem nepředává ani informace, jak vysoké jsou jejich životní náklady. Celkem 45 % rodičů navíc přiznává, že si domácí rozpočet vůbec nevede. „Přitom právě chování rodičů je pro děti častým vzorem, takže i když se o financích záměrně nebavíme, děti sami vypozorují, jaký je náš vztah k penězům a jak s nimi nakládáme,“ poznamenává Brychová.
Dobrá zpráva ale je, že si Češi začali více odkládat „stranou“. Alespoň malý obnos šetří naprostá většina Čechů, nejčastěji jde o částku 1 000 a 2 500 korun. Z úspor však třetina lidí nevyžije déle než tři měsíce, každý pátý Čech pak zvládne maximálně měsíc. Odborníci přitom radí, aby výše rezervy byla alespoň ve výši šestinásobku měsíčních výdajů domácnosti.